„Vznikli jsme trochu řízením osudu: zhruba v září roku 1982 Martin s Pavlem odešli z jedné folkové kapely, a přestože rozvěsili po Brně inzeráty: hledáme muzikanta na nějaký neobvyklý nástroj, třeba housle, fagot, flétna, tak se nakonec přihlásil Jarek s basou…“
Tak začíná historie kapely Hrozně podle bookletu nového alba Už není čas. Neobvyklý nástroj se do sestavy dostal v roce 1987, když Martin Kozlovský vyměnil kytaru za metalofon. V té době už kapela neodmyslitelně patřila k brněnské nezávislé scéně, aniž by kohokoli kopírovala nebo plula s (alternativním) davem.
read more »

Neuvěřitelných 31 let čekala brněnská formace Hrozně na svoje první album. Pravda, její existence sice byla nejdříve na šest a podruhé dokonce na deset roků přerušena, ale stejně.
Na oficiální debut měla rozhodné z čeho vybírat: natočila na něj jak některé věci vzniklé už na sklonku osmdesátých let (Beat Patrný, Kadrovaci, Kdo se boji, Nervózní člověk, Kolotoč) a v době prvního cornebacku 1997-99 (Satori, Splašené sny), tak skladby novější či úpině nové. Tvoří však – pro znalce této sku-piny zcela nepřekvapivě – absolutně soudržný celek, protože jak sami Hrozně tikají v bookletu, „hrají pořád tu stejnou písničku“. read more »